Musica Aeterna /SK/
Soubor staré hudby MUSICA AETERNA vznikl v roce 1973 z iniciativy prof. Jána Albrechta. Od roku 1989 hraje Musica aeterna na dobových nástrojích ze 17. a 18. století, resp. na jejich kopiích. Evropská hudba a hudba středoevropského a slovenského původu ze 17. a 18. století tvoří jádro repertoáru souboru, který byl od roku 1986 do února 2005 organizačně začleněn do Slovenské filharmonie. Uměleckým vedoucím je Peter Zajíček.
Kromě koncertů na Slovensku vystupuje Musica aeterna pravidelně i v zahraničí, přičemž je třeba zvláště zdůraznit dlouholetou spolupráci s Centrem barokní hudby ve Versailles, dále vystoupení na významných hudebních festivalech, jako jsou například Festival van Vlaanderen, Holland Festival of Early Music Utrecht, Festival Wiener Klassik, Régi Zenei Napok Sopron, České mezinárodní slavnosti staré hudby Praha, Pražské jaro, Bach-Tage Berlin, Dni staré hudby v Bratislavě, Bratislavské hudební slavnosti, Swedish Baroque Festival v Malmö, Barockfest v Münsteru, Festival d’Sablé, tři umělecká turné v USA, opakovaná vystoupení ve Španělsku a řada dalších, například v Portugalsku, Argentině atd.
Se souborem pravidelně spolupracují významní odborníci na starou hudbu, jako jsou: Christophe Coin, Paul Colléaux, Paul Goodwin, Peter Harvey, Edward Higginbottom, John Holloway, Jan Kleinbussink, Catherine Mackintosh, Charles Medlam, Siegfried Pank, Andrew Parrott, Christoph Rousset, Simon Standage, Stephen Stubbs, Melvyn Tan, Olivier Schnebeli, John Toll a další.
Z dosavadních více než 25 CD nahrávek tohoto souboru získalo mimořádná ocenění, například Diapason d’Or v letech 1994, 1995 a 2002 za komplet Concerti grossi Georga Muffata, Classical Awards – MIDEM 2003 v Cannes v kategorii vokální hudby 17. a 18. století za nahrávku Sub olea pacis et palma vistutis J. D. Zelenky.
Rada Konference biskupů Slovenska udělila souboru v roce 2006 cenu Fra Angelica za výjimečný přínos křesťanských hodnot do kultury na Slovensku.
Za vystoupení na mezinárodním festivalu Varaždínské barokní večery v roce 2025 získal soubor cenu Jurica Muraia za nejlepší interpretaci.
Mezinárodní kritika vysoce hodnotí umělecké výsledky souboru a řadí jej mezi nejlepší tělesa svého druhu v Evropě.
___________
Le Chapitre /FR/
Soubor Le Chapitre, založený hobojistou Gabrielem Pidouxem, je ansámbl s proměnlivým obsazením, který se věnuje objevování repertoáru v celé jeho šíři od interpretace na dobové nástroje až po moderní nástrojové obsazení bez estetických omezení. Každý projekt představuje novou kapitolu rozvíjejícího se příběhu: prázdnou stránku, na níž hudba nachází svou podobu, tempo i své interprety.
Prostřednictvím souboru Le Chapitre rozvíjí Gabriel Pidoux uměleckou cestu, kterou formoval více než deset let jako spoluzakladatel souboru Sarbacanes i v rámci své sólové kariéry, oceněné v roce 2020 titulem Révélation Soliste Instrumental na soutěži Victoires de la Musique Classique. Le Chapitre je pro něj prostorem tvůrčí svobody. Místem, kde může vytvářet dramaturgické koncepce, utvářet hudební příběhy a spojovat umělce kolem společné umělecké vize.
Ústředním prvkem všech projektů je hoboj, nástroj Gabriela Pidouxe, který propojuje jednotlivé programy a přirozeně se setkává se smyčcovými, dechovými i pěveckými hlasy. Le Chapitre je však především kolektivním dobrodružstvím, založeným na spolupráci a sdílené hudební představě.
Soubor, pevně ukotvený v současném kulturním prostředí, realizuje umělecky ambiciózní projekty, které jsou koncipovány tak, aby obstály v nejrůznějších interpretačních kontextech, od komorních koncertů pro intimní publikum až po operní produkce. Příkladem je hudební nastudování Beethovenova Fidelia v roce 2026 v novém aranžmá pro dechové okteto, které vzniklo ve spolupráci s Théâtre impérial de Compiègne.
Na jaře roku 2026 vydal soubor Le Chapitre u vydavatelství Oktav Records svůj debutový singl s Marcellovým Hobojovým koncertem a Sinfonií z Bachova Velikonočního oratoria.
___________
Dresdner Kammerchor /DE/
Dresdner Kammerchor je jeden z předních německých sborů. Od roku 1985, kdy ho založil Hans-Christoph Rademan, je zavedenou stálicí na německé a evropské hudební scéně. Svými iniciativami prohlubuje zájem, výzkum a propagaci hudebního dědictví centrálního Německa. Jedním z příkladů je první kompletní provedení nahrávek Heinricha Schütze. Sbor utváří podobu kulturního dědictví svého regionu a působí na mezinárodním poli jako velvyslanec Drážďan a Saska. Spolupracoval společně s Drážďanským barokním orchestrem a jinými hudebními tělesy na znovuobjevení děl Heinricha Schütze, Johanna Adolfa Haase, Johanna Davida Heinichena a také Jana Dismase Zelenky. Získal mnoho ocenění, mezi jinými např. Cenu kritiků v Německu.
Kromě oratorií a duchovních děl barokních mistrů, jako např. Bacha, Telemana a Händela, patří do jejich repertoáru i sborová hudba klasického a romantického období od Mozarta přes Mendelssohna až k Bramsovi. Dresdner Kammerchor je take proslulý provedením náročných a capella skladeb z 19. a 20. století od Maxe Regera, Alfreda Schnittkeho, Ernsta Kreneka, Oliviera Messiaena a Hermana Berlinskiho.
Sbor se specializuje na moderní a soudobou hudbu. To se odráží v četných premiérách, prvních provedeních a nových skladbách složených přímo pro soubor. V roce 2009 vznikla z iniciativy Hanse-Christopha Rademana a Dresdner Kamerchoru Drážďanská sborová dílna nové hudby (Dresden Chorwerkstatt fur Neue Musik). Sbor získal hudební ocenění Ernsta von Siemense za oddanost současné hudbě.
Dresdner Kammerchor doposud získal značné uznání během svých koncertních turné po Evropě i za oceánem, např. v Americe, Jižní Africe, Indii a Číně. Sbor je také pravidelně zván na mezinárodní festivaly s význačným renomé, jako jsou Rheingau Music Festival, Oude-Muziek-Festival Utrecht, Festivales Musicales Buenos Aires, Bachwoche Ansbach, Händelfestspiele v Halle a v Göttingenenu.
Pravidelná spolupráce s renovovanými orchestry a dirigenty z Německa a ze zahraničí podtrhuje reputaci sboru. Mezi nejznámější dirigenty, kteří se sborem spolupracovali, se řadí René Jacobs, Sir Roger Norrington, Ádam Fischer, Richardo Chailly, Herbert Blomstedt a dále soubory jako např. Sächsische Staatskapelle Dresden, Gewandhausorchester Leipzig, The Orchestra of the Age of Enlightenment, Concerto Köln a Akademie für Alte Musik Berlin.
___________
Ensemble Inégal /CZ/
Ensemble Inégal se svým dirigentem Adamem Viktorou získal evropské renomé díky svým vysoce ceněným koncertům a CD nahrávkám a stal se synonymem pro objevy z odkazu geniálního českého barokního skladatele, Jana Dismase Zelenky. Ensemble Inégal je všestranné hudební těleso, jehož interpretační záběr se pne od renesanční hudby až po hudbu současnou. Kromě staré hudby má soubor na svém kontě také novátorská provedení a nahrávky hudby romantické (např. A. Dvořák, G. Rossini) a moderní (B. Britten, A. Pärt, A . Schnittke, Ph. Glass). Koncertuje na prestižních evropských festivalech jako Pražské jaro, Musica Antiqua Brugy, Oude Muziek Utrecht, Lufthansa Festival of baroque music London, De Bijloke Gent, Early Music Festival Stockholm, BachFest Leipzig a mnoha dalších. Realizoval již téměř 20 úspěšných CD ověnčených řadou významných ocenění (Diapason d´Or, IRR Outstanding, Goldberg 5Stars aj.), objevuje se pravidelně ve vysílání českých i zahraničních televizních a rozhlasových stanic (BBC, Evropská vysílací unie EBU, Česká televize, Deutschlandradio Kultur, aj.).
___________
Gabriela Eibenová /CZ/
Sopranistka Gabriela Eibenová je na české hudební scéně vnímána jako renomovaná zpěvačka v oblasti interpretace staré hudby. Vystudovala Pražskou konzervatoř, teorii a provozovací praxi staré hudby na Masarykově univerzitě a historickou interpretaci na JAMU. S varhaníkem a dirigentem Adamem Viktorou, založila vokálně–instrumentální soubor Ensemble Inégal, který se profiluje především jako propagátor díla českého barokního skladatele Jana Dismase Zelenky. S tímto tělesem intenzivně koncertuje na významných mezinárodních hudebních festivalech (Pražské jaro, Oude Muziek Utrecht, Tage Alter Musik Regensburg, Musica Antiqua Brugge, Bach Festival Riga, International Music Festival Santander, Lufthansa Music Festival London, Stockholm Early Music Festival aj.). Zpívala téměř v celé Evropě, v Izraeli, Libanonu i Japonsku. Na svém kontě má více než 40 CD nahrávek. Působí jako lektorka zpěvu na mistrovských kurzech specializovaných na interpretaci staré hudby. V roce 2020 založila hudební festival Rosa Bohemica, jenž pomocí hudby oživuje a rozeznívá prostory se silným geniem loci.
___________
Lenka Cafourková Ďuricová /CZ/
Sopranistka Lenka Cafourková Ďuricová vystudovala zpěv na Janáčkově akademii múzických umění v Brně u profesorky Natálie Romanové-Achaladze. Své pěvecké vzdělání si během studií rozšířila na Mistrovských pěveckých kurzech u Petra Dvorského, Gabriely Beňačkové a Reginy Renzowé Jürgens.
Již během studia byla v roce 2010 vybrána jako sólistka prestižního koncertu mladých talentů „Morgenstern“ ve Vídni. O rok později již hostovala v Národním divadle v Brně jako Pamina v české pohádce Papageno hraje na kouzelnou flétnu (podle slavné Mozartovy opery). V rámci studia ztvárnila roli Popelky ve Veselohře na mostě od Bohuslava Martinů, roli Angeliky v opeře Suor Angelica Giacoma Pucciniho a roli Mařenky v Prodané nevěstě Bedřicha Smetany. S tou úspěšně debutovala v roce 2013 v Moravském divadle v Olomouci, kde jí dramaturgie nabídla i ztvárnění postavy Vendulky v další Smetanově opeře Hubička (2015). Z dalších úspěšných operních inscenací jmenujme ještě postavu La Folie komické opery Platée francouzského barokního skladatele Jeana Philippa Rameau na Hudebním festivalu Znojmo (2014). Za tuto postavu byla dokonce jmenována v širší nominaci na cenu Thálie. O dva roky později na stejném hudebním festivalu zazářila po boku Adama Plachetky jako Zerlina v Mozartově opeře Don Giovanni. Lenka Cafourková Ďuricová se věnuje bohatě i koncertní činnosti. Je laureátkou Písňové soutěže Bohuslava Martinů v Praze.
Rovněž je vyhledávanou interpretkou hudby starých Mistrů. Od roku 2011 trvale spolupracuje s Czech Ensemble Baroque (zabývající se stylovou interpretací starších slohových období), od roku 2015 s vokálně-instrumentálním souborem Ensemble Inégal a od letošního roku rovněž s pražským barokním orchestrem Collegium 1704. V tomto roce debutovala na Pražském jaru. K jejím největším uměleckým úspěchům patří především koncertní turné v Číně (2016). Mužský pěvecký ansámbl Q VOX si Lenku Cafourkovou Ďuricovou vytipoval jednohlasně jako sólistku jejich nového společného projektu s názvem „Vánoční snění“.
___________
Tobias Hunger /DE/
Tenorista Tobias Hunger zahájil své hudební vzdělání v drážďanském chlapeckém sboru při kostele sv. Kříže Kreuzchor. Studoval zpěv u Herrmanna Christiana Polstera na Vysoké škole hudby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho v Lipsku. Jako mezinárodně uznávaný koncertní a oratorní zpěvák věnuje zvláštní pozornost hudbě 17. a 18. století. Opakovaně zpívá se známými soubory, orchestry a dirigenty, jako jsou Philippe Herreweghe, Georg Christoph Biller, Václav Luks, Hans-Christoph Rademann, Ludger Rémy, Wolfgang Katschner a Ludwig Güttler. Jeho repertoár zahrnuje kromě vokálních děl Johanna Sebastiana Bacha také skladby sahající od renesance, baroka až ke klasicismu až po díla 20. a 30. let 20. století. Úspěšně vystoupil na mnichovském Biennale jako Rabín v L’Absence od Sarah Nemtsov. V operní tvorbě zpíval role Paolina (Il matrimonio segreto), Caramella (Noc v Benátkách), Dona Ottavia (Don Giovanni), Ferranda (Cosi fan tutte), Acise (Acis a Galatea) a Basilia/Dona Curzia (Figarova svatba). Zúčastnil se mistrovských kurzů Petera Schreiera, Scota Weira, Gerdy Tuerk, Evy Randové a King´s Singers.
___________
Martin Schicketanz /DE/
Barytonista Martin Schicketanz působí především v široké oblasti staré hudby a jako vyhledávaný sólista spolupracuje s renomovanými soubory, jako jsou Internationale Bachakademie Stuttgart, Rheinische Kantorei, Collegium Marianum, Barokní orchestr Vratislav, Ensemble Inégal či Collegium 1704 pod vedením Václava Luksa. Vystupoval po celé Evropě na festivalech, jako jsou Gstaad Menuhin Festival (CH), BOZAR Festival (BE), Bachwoche Ansbach, Bachfest Leipzig, Resonanzen Wien (AUS), Musikfest Stuttgart, Early Music Festival Stockholm (S), Abendmusiken Basel (CH) či Telemann-Festtage Magdeburg.
Úzce spolupracuje s Hansem-Christophem Rademannem. Podílel se také na nahrávání kompletního díla Heinricha Schütze v podání Dresdner Kammerchor a pravidelně interpretuje další basové party – naposledy v dílech Die Auferstehungshistorie od Schütze a Christ lag in Todesbanden od Bacha. Na Bachově festivalu v Lipsku v roce 2019 zazpíval basovou partii při obnoveném provedení Stölzlovy pašije „Ein Lämmlein geht und trägt die Schuld“ pod vedením Hermanna Maxe v Thomaskirche. Nahrávka tohoto koncertu vyjde u vydavatelství CPO v roce 2021. V prosinci 2019 debutoval v lipském Gewandhausu s Bachovým Vánočním oratoriem (části I–VI) pod vedením Gregora Meyera. V jubilejním roce 2020 ztvárnil roli ministra Dona Fernanda pod taktovkou Josa van Immerseela v Beethovenově opeře Fidelio v NFM ve Vratislavi. Se svým sólovým vokálním ansámblem Ælbgut nahrál pro vydavatelství Coviello Classics druhou verzi Bachovy Janovy pašije v čistě sólistickém obsazení. CD sklidilo vynikající recenze v různých publikacích a získalo cenu OPUS KLASSIK 2020. Rovněž s ansámblem Ælbgut byla Bachova Mše h moll vysílána živě jako závěrečný koncert Bachova festivalu v Lipsku 2020 v omezeném formátu kvůli pandemii, a to pouze s 5 zpěváky a 12 instrumentalisty. Jako barytonista pražského souboru Cappella Mariana se věnuje také renesanční polyfonii. Martin Schicketanz studoval v třídě písně a koncertu na Vysoké hudební škole v Drážďanech u Christiane Junghanns a KS Olafa Bära.
___________
Jonathan Mayenschein /DE/
Německý kontratenorista Jonathan Mayenschein začal navštěvovat hodiny zpěvu ve věku šesti let u Kai-Rouvena Seegera. Byl členem několika sborů, mimo jiné Aurelius Sängerknaben v Calwu a Cantus Juvenum v Karlsruhe, obou pod vedením Hanse-Jörga Kalmbacha. Během svého působení v Cantus Juvenum vystoupil v roce 2007 jako první chlapec v inscenaci Mozartovy Kouzelné flétny v Badisches Staatstheater Karlsruhe.
Ve věku jedenácti let se stal členem slavného chlapeckého sboru Windsbacher Knabenchor pod vedením Karla-Friedricha Beringera a až do své maturity v roce 2015 účinkoval na téměř 400 koncertech. Jeho hudební vzdělání doplňovala koncertní turné po USA, Číně a Evropě. Jedním z vrcholů bylo sólové vystoupení v amsterdamské síni Concertgebouw, kde přednesl dílo A Ceremony of Carols od Benjamina Brittena za doprovodu harfisty Xaviera de Maistre.
Konec jeho působení ve Windsbachu zároveň znamenal vznik nově založeného souboru Sonat Vox, který se skládá z bývalých členů Windsbacher Knabenchoru. Pod vedením Justuse Merkela zde od jeho založení zastává pozici prvního kontratenoristy. V současnosti je členem sborů Dresdner Kammerchor (vedení: Hans-Christoph Rademann) a Gaechinger Cantorey (vedení: Hans-Christoph Rademann).
___________
Adam Viktora /CZ/
Varhaník a dirigent Adam Viktora vystupuje na hudebních festivalech po celé Evropě, přednáší a koncertuje na mezinárodních varhanních kongresech, působí jako poradce v odborných komisích při restaurování významných historických varhan a nahrává pro evropské rozhlasové a televizní stanice. Velký zájem věnuje historickým varhanám a aktivitám usilujících o jejich záchranu a propagaci. Je zakladatelem a uměleckým ředitelem Českého varhanního festivalu. Vyučuje varhanní hru na Konzervatoři v Plzni a historicky poučenou interpretaci na Akademii múzických umění v Praze. Je uměleckým vedoucím souborů Ensemble Inégal a Pražští Barokní Sólisté, s nimiž natočil více než 20 mnohokrát oceněných CD a uskutečnil bezpočet koncertních vystoupení na významných evropských festivalech jako např. Pražské jaro, Oude Muziek Utrecht, Musica Antiqua Brugge, Lufthansa Festival London, Bachtage Leipzig, Tage alter Musik Regensburg, Stockholm Early Music Festival a další. Adam Viktora se stal také výrazným představitelem procesu znovuobjevování díla českého barokního génia, Jana Dismase Zelenky. Založil a organizuje Zelenka Festival Praha – Drážďany a pořádá každoroční muzikologické kolokvium Zelenka Conference Prague. Se souborem Ensemble Inégal získal již čtyřikrát prestižní francouzské ocenění Diapason d´Or.
